[1] Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.
[2] Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
[3] Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
[4] Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
[5] Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
[6] Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
[7] Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
[8] Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
[9] Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
[10] Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
[11] Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
[12] I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
[13] Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
[14] Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
[15] Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
[16] [Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.]