Skip to content
Opens in a new window

[1] Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

[2] Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

[3] Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

[4] A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

[5] Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

[6] Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

[7] I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

[8] Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

[9] Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

[10] Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

[11] Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

[12] Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

[13] Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

[14] Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

[15] Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

[16] Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

[17] Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

[18] U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

[19] Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

[20] Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

[21] Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

[22] Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

[23] Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.

[24] [Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]

Žalmy — Chapters