[1] A odpovídaje Job, řekl:
[2] Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
[3] Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
[4] Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
[5] Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
[6] Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.
[7] Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
[8] Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
[9] On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
[10] Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
[11] Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
[12] Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
[13] Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
[14] Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?