[1] Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
[2] Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
[3] Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
[4] Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
[5] Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
[6] Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
[7] Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
[8] Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
[9] Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
[10] Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
[11] Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
[12] Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
[13] Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
[14] Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
[15] Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
[16] Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
[17] Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
[18] Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
[19] Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
[20] Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
[21] Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
[22] Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
[23] Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
[24] Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
[25] Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
[26] Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
[27] Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
[28] Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
[29] Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.