[1] Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
[2] Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
[3] Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
[4] Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
[5] Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
[6] V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
[7] Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
[8] Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
[9] Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
[10] Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
[11] Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
[12] Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
[13] Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
[14] Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
[15] Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
[16] Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
[17] Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
[18] Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
[19] Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
[20] Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
[21] Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
[22] Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
[23] Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
[24] Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
[25] Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
[26] Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
[27] Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
[28] Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
[29] Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
[30] To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
[31] Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
[32] Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
[33] Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.