Skip to content
Opens in a new window

[1] Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

[2] Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

[3] Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

[4] Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

[5] Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

[6] Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

[7] Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

[8] Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

[9] Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

[10] Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

[11] Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

[12] Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

[13] Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

[14] Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

[15] Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

[16] Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

[17] Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

[18] Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

[19] Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

[20] Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

[21] Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

[22] Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

[23] Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

[24] Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

[25] Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

[26] Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

[27] Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

[28] Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

[29] Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

[30] Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

Přísloví — Chapters