[1] A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.
[2] Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
[3] A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?
[4] I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.
[5] Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.
[6] Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.
[7] Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.
[8] Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.
[9] A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
[10] A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.
[11] A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.
[12] A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.
[13] Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.
[14] A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.
[15] Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,)
[16] Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.
[17] A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.
[18] A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.
[19] Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.
[20] Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.
[21] Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.
[22] A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.
[23] Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.
[24] Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.
[25] Aj, předpověděl jsem vám.
[26] Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.
[27] Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.
[28] Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.
[29] A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.
[30] A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.
[31] Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.
[32] Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.
[33] Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.
[34] Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.
[35] Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
[36] O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.
[37] Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.
[38] Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
[39] A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.
[40] Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.
[41] Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.
[42] Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.
[43] Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.
[44] Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.
[45] Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?
[46] Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.
[47] Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
[48] Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,
[49] I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,
[50] Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.
[51] I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.