[1] Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
[2] To bylo na počátku u Boha.
[3] Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
[4] V něm život byl, a život byl světlo lidí.
[5] A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
[6] Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
[7] Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
[8] Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
[9] Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
[10] Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
[11] Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
[12] Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
[13] Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
[14] A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.
[15] Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
[16] A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
[17] Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
[18] Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
[19] A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
[20] I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
[21] I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
[22] I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
[23] Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
[24] Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
[25] I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
[26] Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
[27] Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
[28] Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
[29] Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
[30] Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
[31] A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
[32] A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
[33] A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
[34] A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
[35] Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
[36] A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
[37] I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
[38] I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim:
[39] Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?
[40] Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
[41] Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
[42] I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
[43] I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
[44] Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
[45] A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
[46] Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
[47] I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
[48] Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
[49] Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
[50] Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
[51] Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
[52] [I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.]