[1] Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
[2] Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
[3] I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
[4] Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
[5] Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
[6] Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
[7] Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
[8] Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
[9] Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
[10] Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
[11] Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
[12] Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
[13] Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
[14] Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
[15] Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
[16] Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
[17] Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
[18] Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
[19] Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
[20] Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.