[1] Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
[2] A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
[3] Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
[4] I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
[5] Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
[6] Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
[7] A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
[8] Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
[9] I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
[10] Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
[11] A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
[12] I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
[13] Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
[14] Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
[15] Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
[16] Protož potresce ho, propustím jej.
[17] Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
[18] Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
[19] Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
[20] Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
[21] A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
[22] A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
[23] Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
[24] Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
[25] I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
[26] A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
[27] I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
[28] A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
[29] Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
[30] Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
[31] Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
[32] Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
[33] A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
[34] Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
[35] I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
[36] Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
[37] A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
[38] A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
[39] Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
[40] A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
[41] Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
[42] I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
[43] I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
[44] A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
[45] I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
[46] A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
[47] A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
[48] A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
[49] Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
[50] A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
[51] Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
[52] Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
[53] A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
[54] A byl den připravování, a sobota se začínala.
[55] Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
[56] Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.