[1] Věrnáť jest tato řeč, žádá-li kdo biskupství žeť výborné práce žádá.
[2] Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení.
[3] Ne pijan vína, ne bitec, ani mrzkého zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec,
[4] Kterýž by dům svůj dobře spravoval, a dítky své měl v poddanosti se vší šlechetností.
[5] (Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?)
[6] Ne novák, aby snad nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo.
[7] A musíť také i svědectví dobré míti od těch, kteříž jsou vně, aby neupadl v pohanění a v osidlo ďáblovo.
[8] Takž podobně jáhnové musejí býti poctiví, ne dvojího jazyku, ne mnoho vína pijící, ne žádostiví mrzkého zisku,
[9] Mající tajemství víry v svědomí čistém.
[10] A ti také ať jsou nejprv zkušeni, a tak ať přisluhují, jsouce bez úhony.
[11] Též i manželky jejich musejí býti šlechetné, neutrhavé, středmé, ve všem věrné.
[12] Jáhnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by své dítky dobře spravovali i své domy.
[13] Nebo kteříž by dobře přisluhovali, dobrého stupně sobě dobudou, a mnohé doufanlivosti u víře, kteráž jest v Kristu Ježíši.
[14] Totoť píši tobě, maje naději, že brzo přijdu k tobě.
[15] Pakliť prodlím, abys věděl, kterak máš v domu Božím chovati se, jenž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy.
[16] A v pravdě velikéť jest tajemství zbožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, vzhůru přijat jest ve slávu.