[1] O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
[2] Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
[3] Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
[4] Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
[5] A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
[6] A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
[7] Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
[8] Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
[9] Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
[10] Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
[11] Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
[12] Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
[13] Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
[14] Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
[15] Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
[16] A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
[17] Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?
[18] Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.
[19] Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?
[20] Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.
[21] A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
[22] Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.
[23] A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,
[24] Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,
[25] Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali
[26] A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.
[27] Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
[28] A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.
[29] Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?
[30] Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?
[31] Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.