[1] I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
[2] Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.
[3] Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.
[4] Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.
[5] Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.
[6] Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.
[7] Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.
[8] Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.
[9] Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
[10] V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.
[11] I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
[12] I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
[13] Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
[14] Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.
[15] Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
[16] A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
[17] Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.
[18] Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.
[19] Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
[20] A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
[21] Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.
[22] Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.
[23] Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
[24] A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
[25] Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
[26] Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
[27] A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
[28] Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.
[29] Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.
[30] Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.
[31] I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
[32] Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
[33] A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
[34] A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
[35] Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
[36] Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.