[1] Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
[2] Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
[3] Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
[4] Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,
[5] Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
[6] A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.
[7] A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
[8] Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
[9] Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
[10] Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
[11] Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
[12] Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
[13] Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.
[14] A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
[15] Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.
[16] Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
[17] Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.
[18] Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
[19] Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),
[20] Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
[21] Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?
[22] Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.
[23] Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.
[24] Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
[25] Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
[26] Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
[27] Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.
[28] Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
[29] Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.
[30] Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.
[31] A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.