[1] A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
[2] Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
[3] Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
[4] Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
[5] Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
[6] Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
[7] Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
[8] Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
[9] Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
[10] Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
[11] Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
[12] Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
[13] Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
[14] Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
[15] Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
[16] Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
[17] A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
[18] Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
[19] Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
[20] A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
[21] Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
[22] Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
[23] Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
[24] Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
[25] Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
[26] Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
[27] Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
[28] Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
[29] Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
[30] Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
[31] Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
[32] Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
[33] Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
[34] Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
[35] A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
[36] Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
[37] I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
[38] Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
[39] Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
[40] Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
[41] A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
[42] Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
[43] A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.